Masterclass Evy Skopalové ve spolupráci s Cenou Věry Jirousové

Když se výtvarný kritik a historik umění, Arthur C. Danto, v roce 1997 zamýšlel nad uměním po konci umění, získala umělecká kritika v jeho argumentaci výsadní pozici – ale je tomu skutečně tak i po bezmála čtvrt století? Můžeme psát o umění, když planeta hoří? Můžeme psát o umění, když všechny výstavy byly uzavřeny nebo zrušeny? A můžeme psát o umění, když nás tato profese neuživí? A vůbec, jak a o čem či o kom můžeme psát, abychom se nedostali do střetu zájmů? Otázky, na které hledáme odpovědi jsou lokálně podmíněné, ale současně je to nastavení mezinárodní umělecké scény, se kterou tuto úzkost z textů sdílíme. Letos problematiku například otevřela editorka britského měsíčníku Art Monthly, Patricia Bickers, v knize The Ends of Art Criticism, stejně jako Brad Haylock & Megan Patty ve sborníku Art Writing in Crisis. Ve svém příspěvku se proto Eva Skopalová bude věnovat jejich reflexi a pozici krize v našem lokálním kontextu.

Eva Skopalová

Studovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a teorii a historii moderního a současného umění na UMPRUM v Praze. Je předsedkyní spolku Ceny Věry Jirousové, která je každý rok udílena etablovaným i mladým začínajícím kritikům. V současnosti působí jako kurátorka Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze.